H0 Elektrická lokomotiva E 469.170 ČSD DCC, Zvuk

Na začátku 60. let 20. století potřebovaly bývalé Československé státní dráhy (ČSD) nové výkonné elektrické lokomotivy pro nákladní dopravu, určené pro stejnosměrnou napájecí soustavu 3 kV na severu a východě země. Zkušenosti s lokomotivami řad E 499.0 a E 499.1, které byly původně vyvinuty jako univerzální lokomotivy, ukázaly, že jejich potenciál lze lépe využít v osobní dopravě.

V souvislosti s tím byla již během výroby upravena lokomotiva E 499.157 pro provoz v nákladní dopravě a označena jako E 469.001. Měla stejný výkon, výrobce ji však vybavil upraveným převodem dvojkolí. Kromě toho byla její služební hmotnost zvýšena pomocí zátěže na 88 tun. Sériové lokomotivy měly upravenou skříň. Na rozdíl od řady E 499.0, která měla na každém bočním panelu šest kruhových oken, dostaly lokomotivy řad E 499.1 a E 469.1 čtyři hranatá okna. Při trvalém výkonu 2 032 kW dosahovaly maximální rychlosti 90 km/h. Škoda dodala Československým státním drahám celkem 85 těchto lokomotiv.

Lokomotivy byly nasazovány především v čele nákladních vlaků na hlavních tratích s malým sklonem. Jejich hlavní působiště představovaly ucelené uhelné vlaky na tratích vedoucích ze severočeské hnědouhelné pánve směrem na východ. V provozu však byly také na Slovensku, a to od 60. až do 90. let 20. století.

Díky konstrukčnímu odvození od řady E 499.1 měly lokomotivy elektrické vytápění vlakových souprav, a mohly proto být nasazovány také v osobní dopravě. Hlavním důvodem jejich omezeného nasazení v osobní dopravě byla nízká maximální rychlost. Většina elektrifikovaných tratí měla již od 60. let maximální traťovou rychlost 100 nebo 120 km/h, a lokomotivy řady E 469.1 tak byly pro osobní vlaky příliš pomalé. Přesto je bylo možné poměrně často spatřit v osobní dopravě na vybraných tratích.

V roce 1988 bylo označení řady E 469.1 změněno na řadu 121. Několik lokomotiv přešlo také k slovenskému železničnímu dopravci ZSSK. Některé stroje byly mezitím modernizovány a získaly je soukromí provozovatelé.